difuzně otevřená skladba

Dům, který dýchá stěnami, je hezká věta pro klienta a nesmysl pro fyziku. Stěny nedýchají, akorát bezpečněji vysychají.

Difuzně otevřená skladba je navržená tak, aby vodní pára, která se do konstrukce jakkoliv dostane, mohla pokračovat směrem ven, ne uvíznout uprostřed. Difuzní odpor vrstev proto musí od interiéru k exteriéru klesat, ne stoupat ani kolísat.

Kde se tohle pravidlo poruší, například nevhodnou fasádní fólií navrch, vznikne past. Pára narazí na vrstvu, kterou hůř projde než tou, kterou už prošla, zastaví se v místě, kde teplota klesne pod rosný bod, a začne kondenzovat uvnitř zdi.

Otevřená skladba přitom nenahrazuje větrání. I dům se skladbou, která umí vysychat, potřebuje vyměňovat vzduch, jinak vlhkost jen pomaleji putuje tam, kam by jí parozábrana zabránila jít rovnou.