EPBD

Kolem EPBD koluje víc mýtů než kolem kterékoli jiné evropské normy. Většina začíná větou, že dům určité třídy nepůjde prodat.

Ze samotného textu směrnice to neplyne. Minimální normy, které musí splnit každá jednotlivá budova, ukládá revize jen budovám jiným než obytným, šestnácti procentům nejhorších od roku 2030 a dvaceti šesti procentům od roku 2033. U bydlení ukládá cíl státu za celý fond, tedy snížit průměrnou spotřebu primární energie o 16 % do roku 2030. Většinu toho má stát získat renovací nejnáročnějších domů, ale je to úkol pro stát, ne povinnost konkrétního majitele.

Druhá věc, která se plete, je účinnost. Směrnice sama o sobě povinnosti majiteli nezakládá, ty vznikají až tím, jak ji stát převezme do svého zákona. Jádro revize v zákoně č. 406/2000 Sb. zatím není. Jednu její část ale Česko převzalo už dnes, a to požadavky na dobíjecí infrastrukturu vyhláškou č. 97/2026 Sb. s účinností od 1. července 2026.

Co platí bez ohledu na Brusel, je průkaz energetické náročnosti budovy. Ten se u prodeje a pronájmu dokládá už dnes.