kotovice

Na zříceninách nechodím jen po zdivu, čuchám k němu. Kotovice, ta drolící se směs staré malty a cihelné drti, voní jinak než čerstvý dům, a ten pach umí říct víc než datum na fasádě.

Stará vápenná malta nemá nic společného s dnešním anhydritovým potěrem ani s armokošem v základech. Je to pojivo z doby, kdy se míchalo z toho, co bylo po ruce, a přesto drželo stovky let.

Kolegyně vedle mě na zřícenině čekala poznámku o jejích kotnících. Dostala přednášku o kotovici. Někdy si člověk musí vybrat, čemu bude věnovat pozornost, a zeď starou tři sta let vyhraje pokaždé.