Otův naučný slovník (přezdívky profesí)

Na každé stavbě funguje druhý, neoficiální ceník profesí. Nenajdete ho v seznamu architektů ani v registru autorizovaných osob ČKAIT, ale na place ho zná každý. Elektrikáři jsou dráteníci, instalatéři trubky, tesaři podle vlastního svědomí dřevomorky.

Klempíř je naplech, sádrokartonář deska, montér vzduchotechniky kyslík. Kopáč je díra nebo lopata, podle nálady na place. Jména jsou drsná, ale přesná, a přesně tak to na stavbě funguje.

Odsud si tenhle slovník půjčil i vlastní jméno, po vzoru starého Otova slovníku naučného z konce devatenáctého století, jen menšího a s blátem na botách. Tam, kde velká encyklopedie popisovala svět, tenhle popisuje řemeslo a jeho hantýrku.

Přezdívka není urážka, je to zkratka. Kdo si na stavbě vyslouží jméno podle nástroje nebo materiálu, obvykle už dávno patří do party, a to se nedá koupit, jenom odpracovat.