paropropustnost

Dýchající zeď je krásná marketingová věta a fyzikální nesmysl v jedné. Zeď propouští páru v miligramech na metr čtvereční za den, ne vzduch pro dýchání lidí v místnosti. To zařizuje výhradně větrání, ne materiál stěny.

Paropropustnost skladby rozhoduje o tom, kam se vlhkost, co se do konstrukce dostane, může zase dostat ven. Špatně navržená skladba ji zavře dovnitř, a tam vlhkost čeká na první studenou noc, aby zkondenzovala.

Kondenzace uvnitř konstrukce nevzniká z toho, že zeď nedýchá dost. Vzniká ze špatně navrženého pořadí vrstev, kde je paropropustnější materiál blíž interiéru než ten za ním.

Kdo koupí barvu s nálepkou dýchající a čeká, že mu to vyřeší vlhký byt, koupil si jenom klidné svědomí. Vlhkost v bytě řeší otevřené okno a funkční větrání, ne difuzní vlastnosti nátěru.