Retenční nádrž

Nádrž na dešťovou vodu se dnes navrhuje dřív než kuchyňská linka. Přepad z ní přitom často končí ve vsaku, který nikdo nespočítal.

Retenční nádrž zachytává vodu ze střechy, aby šla použít na zálivku nebo splachování, a přebytek pouští ven řízeně, ne najednou při první bouřce. U novostaveb to dnes bývá standardní podmínka povolení, ne rozmar ekologicky uvědomělého stavebníka.

Na přejímce se ptám na jednu věc, kam vlastně jde přepad, když je nádrž plná. Odpověď „do trávy" neobstojí, pokud projekt nepočítá s vsakovacím objektem dimenzovaným na skutečný spád pozemku.

Retenční nádrž se plete s akumulační nádrží, ale řeší jiný problém, jedna zpomaluje odtok, druhá vodu skladuje k dalšímu použití. Nádrž bez spočítaného odtoku je jenom drahá dekorace v zemi, fungovat začne, až se propočte, kam voda poteče, když prší tři dny v kuse.