Slovník · Konstrukce
Záklop
Vrzající podlaha ve starém domě má skoro vždycky stejného viníka. Není to statika, která by se bála zřítit. Jsou to prkna záklopu, která si po desítkách let hrají s hřebíky víc, než by měla.
Záklop je plošné bednění z prken nebo desek položené na krokvích nebo stropních trámech. Tvoří podklad pro krytinu na střeše nebo pro pochozí vrstvu na stropě. U starších trámových stropů nese přímo podlahu, bez potěru a bez izolace mezi ním a nohama.
Na půdě se pod záklopem často schovává překvapení. Někde chybí laťování, které mělo krytinu odvětrat, jinde je prkno prohnuté jak duha, protože přes něj patnáct let chodila celá rodina k anténě. Než na záklop něco položíte, projděte ho pěšky, ne jen pohledem.
U moderních staveb roli záklopu často přebírá úplně jiná technologie, třeba filigránový strop místo trámů a prken. Princip zůstává stejný. Plošná vrstva, která rozloží zatížení a dá dalšímu řemeslu na čem stavět. Tam, kde klasický záklop zůstal, ho stačí jen přikotvit pořádně ke krokvi.
Viz také
Autor slovníku: Ing. Otakar Hobza — technický a stavební dozor.