Podokapní žlaby bez spádu se stojící vodou

Proč to vadí

Trvale stojící voda se zanáší prachem a splaveninami ze střechy. Ve žlabu vyroste vegetace a ucpou se svody. Při přívalovém dešti žlab přeteče přes okapní hranu na fasádu a sokl, což je u dřevostavby přímé vlhkostní ohrožení. V zimě stojící voda zamrzne a deformuje žlab i háky. Lakovaný plech v trvale mokrých úsecích koroduje rychleji.

Jak to poznat

Ze žebříku pohledem do žlabu po dešti. Stojící voda je nález. Funkci prokáže zkouška nalitím vody, po které musí žlab zcela vytéct. Kontroluje se i vzdálenost mezi svody a odvodňovaná plocha na jeden svod.

Co jsem u toho viděl

Katalog ze 6 podrobných inspekcí a 8 staveb pod mým technickým dozorem (stavební deníky). Bez četností, vzorek je zatím malý.

• Významná vada — rodinný dům, rámová dřevostavba, přejímka díla. Ve žlabech na uličním průčelí stojí voda. Vzdálenost mezi dešťovými svody je zhruba 18 m, tedy 9 m návrhové délky na svod při rozvodí uprostřed. V rozporu s normou, technologickým předpisem výrobce.

Proti čemu se to příčí

• ČSN 73 3610
• ČSN EN 12056-3

Dá se to spravit?

Podle toho, co jsem viděl, běžnou opravou.