karbonatace

Beton stárne chemicky, úplně stejně jako člověk. Jen místo vrásek dostává neviditelnou frontu, která se rok co rok plazí od povrchu k výztuži.

Čerstvý beton je silně zásaditý a tahle zásaditost drží ocelovou výztuž v pasivní, nekorodující vrstvě jako neviditelný štít. Vzdušný oxid uhličitý ale postupně reaguje s betonem a zásaditost snižuje, milimetr po milimetru, od povrchu dovnitř.

Dokud karbonatační fronta nedosáhne k výztuži, nic se navenek neděje. Jakmile ji mine, ocel ztratí ochranu, začne korodovat a zvětšuje svůj objem tak, že rozpíná beton kolem sebe zevnitř. Až pak se na povrchu objeví trhliny, odlupující se krycí vrstva a výkvěty solí.

Hloubku fronty změří jednoduchý fenolftaleinový test na čerstvě odebraném vzorku, třeba z jádrového vývrtu: nezasažený beton zbarví do růžova, karbonatovaný zůstane bezbarvý. Levný test s jednoznačnou odpovědí, kterou nejde okecat.