oplechování

Devět zatékání z deseti jde po klempířině, ne po krytině. Plech sám je levná položka rozpočtu. Jeho správné ohnutí a osazení je řemeslo, které se dneska platí jako vedlejší práce, a přesně tak vypadá i výsledek.

Oplechování atiky, parapetu nebo komína chrání hranu před deštěm a sněhem. Neplní funkci hydroizolace, i když to tak většina lidí na stavbě vnímá. Pod plechem musí ležet vytažená, mechanicky ukončená vodotěsná vrstva, a ta rozhoduje o tom, jestli zeď zůstane suchá.

Přehlédnutá dilatační spára v dlouhém úseku plechu udělá to samé co v betonu. Plech se roztáhne, zvlní, odtrhne se od kotvení a pustí vodu za sebe. Klempíř to pozná na první pohled, projektant často ne.

Na přejímce se dívám právě sem, na atiku a na napojení klempířských prvků na fasádu. Je to místo, kde se šetří jako první a zatéká jako první.