OSB

Razítko výrobce na OSB desce je jako čárový kód na mléce v regálu. Říká, kdo desku vyrobil, jaká je třída pevnosti a jestli je určená do vlhkého prostředí. Kdo ho na stavbě schová pod bedněním, schová informaci, kterou zákazník platí a nikdy nedostane.

Deska sama je poctivý materiál. Orientované třísky ve vrstvách, slepené pryskyřicí, slisované pod tlakem, dávají desce pevnost srovnatelnou s překližkou za zlomek ceny. Problém není OSB. Problém je, když se za ni schová práce, která tam měla být, a nebyla.

OSB3 je do vlhka, OSB2 není, a záměna těch dvou číslic v projektu i na stavbě stojí později spoustu peněz na sanaci podlahy. Kdo si desku objedná jen podle nejnižší ceny bez čísla za zkratkou, kupuje bednění, ne konstrukční materiál.

Na stavbě, kde vidím desky bez štítku, se ptám dřív, než něco podepíšu v deníku. Chlubit se levným bedněním místo pořádné konstrukce je levný trik, který se pozná při první vlhkosti.