Schodiště

Nejpřísnější tolerance na celé stavbě neplatí pro základy ani pro střechu. Platí pro schody.

Schodiště je jednoduchá matematika, dokud se nepostaví. Existuje vzorec, dvojnásobek výšky stupně plus jeho šířka se má rovnat délce běžného kroku, kolem 63 centimetrů. Když to sedí, noha jde po schodech automaticky. Když ne, tělo si to musí pamatovat u každého stupně zvlášť.

Proto jeden jediný stupeň s výškou o centimetr jinou než ostatní není kosmetika, je to místo, kde se bude zakopávat roky. Viděl jsem schodiště, kde poslední stupeň dole vyšel o dva centimetry nižší, protože se v průběhu stavby změnila tloušťka dlažby a nikdo to nedopočítal. Rodina o něj zakopávala ještě po pěti letech.

Monolitické, montované nebo schodnicové, materiál je vedlejší. Rozhoduje geometrie, která se nesmí zlomit ani v místě, kde je rameno úmyslně oddělené dilatací od zbytku konstrukce, protože si sedá jinak než okolní zeď.