spád

Voda si vybere vždycky ten nejkratší kopec dolů. Spád jí ten kopec jenom nakreslí předem. Sklon povrchu ji vede k vpusti v koupelně, k okraji terasy, k žlabu na ploché střeše. Plochá střecha si vystačí se sklonem kolem dvou procent, koupelna spádem ke vpusti v podlaze, terasa a balkon spádem směrem od fasády. Dvě procenty vypadají na papíře jako nic, na střeše rozhodují, jestli po dešti zůstane sucho, nebo kaluž.

Na přejímce se dívám nejdřív na roh u dveří na balkon. Tam se obrácený spád pozná nejrychleji, voda teče dovnitř místo ven a časem si najde cestu pod prahem. Viděl jsem balkon, kde dlaždič spád otočil, protože mu tak líp seděly řezy dlaždic. Vypadalo to úhledně, dokud nezapršelo.

Spád se dá zkontrolovat i bez vodováhy: stačí vylít kbelík vody a sledovat, kam se sbírá. Kaluž, která po deseti minutách nezmizí, je odpověď jasnější než jakýkoli papír. Sebelepší hydroizolace špatný spád nezachrání, jenom oddálí den, kdy se to pozná.