tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo teplo nevyrábí. Krade ho venku, tam, kde ho nikdo nechce, a stěhuje ho dovnitř, kde ho chce každý. Z jedné kilowatthodiny elektřiny takhle udělá tři až čtyři kilowatthodiny tepla, a lidem se to pořád nechce věřit.

Funguje to na chladivovém okruhu, který přečerpává teplo z venkovního vzduchu, země nebo vody na vyšší teplotu. Nejrozšířenější je varianta vzduch-voda, protože nepotřebuje vrt ani pozemek na plošný kolektor, jen místo na fasádě nebo na zahradě.

Nejčastější chyba se schovává o krok dřív, u tepelné ztráty domu, kterou nikdo pořádně nespočítal. Poddimenzované čerpadlo pak žije v permanentním nouzovém režimu, předimenzované zase startuje a vypíná pořád dokola a nikdy pořádně neroztočí kompresor.

Na stavbách, kde dělám nezávislý dozor, chci vidět výpočet dřív, než montážník začne vrtat díru do zdi pro venkovní jednotku. Levnější je zaplatit hodinu projektantovi, než topit deset let špatně.