zimní betonáž

Beton v mrazu nezmrzne jako voda v lahvi, on prostě přestane pracovat. Chemická reakce, která z kaše dělá kámen, se zpomalí, a pod nulou se skoro zastaví.

Zimní betonáž začíná už výběrem vody a kameniva, obojí se ohřívá, aby čerstvý beton po zamíchání neztratil teplo hned na staveništi. Přidávají se zimní přísady a plastifikátory, které urychlí náběh pevnosti v prvních kritických hodinách, kdy je konstrukce nejzranitelnější.

Po zalití se beton zakryje geotextilií nebo fólií, aby si udržel vlastní teplo z hydratace, prakticky se zabalí do deky jako nemocné dítě. Kontroluje se přitom sníh a led na bednění i výztuži, protože zamrzlý povrch pod čerstvým betonem je stejná chyba jako zamrzlá voda v záměsi.

Kdo v mrazu betonáž jen protáhne o pár zimních přísad a nehlídá teploty, riziko neuvidí hned. Uvidí ho na jaře, kdy se ukáže, že zrání betonu proběhlo jen zdánlivě a pevnost v kritických místech chybí přesně tam, kde ji projekt počítal na sto procent.