Poctivá stavba

Požární pás je pruh obvodové stěny mezi okny dvou podlaží nad sebou. Má zabránit tomu, aby oheň z hořící místnosti prošlehl oknem ven, šířil se po fasádě a vnikl oknem do podlaží nad ní. U zděného nebo betonového domu je pás z nehořlavého materiálu. U dřevostavby je uvnitř pásu dřevo a otázka zní, jak dlouho ho obklad udrží pod teplotou, při které se vznítí.

Co česká norma žádá

Podle autorů musí být u dřevostaveb s požární výškou nad 12 m podle české požární normy pro nevýrobní objekty ve znění z roku 2025 požární pás typu DP2 s povrchovou úpravou třídy A1 nebo A2. Ten smí obsahovat hořlavé výrobky, pokud neovlivní únosnost a stabilitu konstrukce. Dosavadní typ DP1 musí být široký nejméně 0,9 m, nesmí mít požárně otevřené plochy a jeho povrch nesmí šířit plamen. Do požární výšky 12 m včetně pásy nutné nejsou, stejně jako u budov se sprinklery. Místo pásu může posloužit i vyložená konstrukce, například balkon nebo římsa s rozvinutým obvodem nejméně 1,2 m.

Jak zkouška probíhala

Zkouška proběhla 28. listopadu 2024 v malé zkušební peci s vnějšími rozměry 1,2 × 0,8 × 0,8 m. Teplota v peci rostla podle normové teplotní křivky. Hořák o rozměru 300 × 100 mm měl u prvního vzorku nejvyšší výkon 91 kW. Plameny prošlehly otvorem asi po 700 sekundách u všech tří vzorků. Kritéria byla dvě. Na dřevěné nosné konstrukci uvnitř panelu nesmí teplota překročit 350 °C, což autoři uvádějí jako přibližnou teplotu vznícení dřeva, a doplňkem bylo vizuální hodnocení po zkoušce.

Vzorky byly tři. První byl referenční pás typu DP1 z pozinkovaných ocelových profilů, minerální vlny a sádrokartonových desek 12,5 mm ze všech stran. Teplota na jeho vnitřní straně nepřekročila 160 °C a konstrukce zůstala neporušená. Druhý a třetí vzorek byly výseky panelu Envilop Fire, který na UCEEB vyvinuli jako lehký fasádní systém na rámu z vrstveného dřeva LVL. Svislé prvky rámu mají tloušťku 39 mm, vodorovné 45 mm, mezi nimi je dřevovláknitá izolace tloušťky 240 mm a boky chrání protipožární deska 30 mm.

Jedna deska nestačila

Druhý vzorek měl na straně k ohni jednu ochrannou desku tloušťky 15 mm a spáry mezi deskami nebyly utěsněné. Teplota nosného dřeva zůstala pod 350 °C. Po zkoušce ale bylo dřevo zuhelnatělé a doutnalo, na nadpraží hořely plameny a první vrstva izolace shořela. Od 23. minuty teplota prudce vzrostla, podle autorů pravděpodobně proto, že se rozšířila spára. Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měřeným místem dosáhl 173,2 °C. Teplotu 350 °C dřevo nepřekročilo, vzorek ale neprošel vizuálním hodnocením a autoři to připisují pravděpodobně netěsněným spárám.

Dvě desky vyhověly

Třetí vzorek měl stejnou skladbu, jen ochrana na straně k ohni byla ze dvou desek po 15 mm. Spáry ani tentokrát utěsněné nebyly. Nejvyšší teplota na dřevě byla 92,9 °C, na překladu 100,8 °C. Nad nadpražím nehořelo a dřevo zůstalo nepoškozené. Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším místem klesl na 37,2 °C. Autoři vzorek hodnotí jako konstrukci, kterou lze považovat za pás DP2. Jako rozhodující pro funkci pásu označují těsnění spár.

Zkouška se týkala tří vzorků v malé peci. Chování celé fasády ve velkém měřítku článek neuvádí. Výzkum podpořil grant a text prošel recenzí.

Co to znamená v Česku

Rodinného domu a menší dřevostavby do požární výšky 12 m se výsledek přímo netýká, protože tam podle autorů norma požární pásy nevyžaduje. Týká se vícepodlažních dřevostaveb, u kterých se o pás mezi okny nově může opírat i panel s dřevěným rámem.

Pro stavbu z pokusu plyne jedna věc: druhý vzorek neselhal kvůli dřevu, ale nejspíš kvůli spáře v ochraně. Spára mezi deskami je detail, který na stavbě zakryje další vrstva a po dokončení ho nikdo neuvidí. Kdo staví nebo kupuje byt ve vícepodlažní dřevostavbě, má se ptát, jakou skladbu pásu předepisuje požárně bezpečnostní řešení a jestli někdo před zakrytím zkontroloval počet vrstev a těsnění spár. Jak hoří dřevostavba obecně a co o tom rozhoduje, shrnuje poradna Dozoru Brno.

Požáry Eaton a Palisades z ledna 2025 jsou podle IBHS druhý a třetí nejničivější požár v historii Kalifornie. Tým ústavu prohlížel zasaženou zástavbu od 13. do 19. ledna 2025 a podrobně popsal 252 staveb. K tomu přidal data státní hasičské služby z prohlídek poškozených budov, která pokrývají přes 30 000 staveb v obou požárech.

Čtyři úpravy pláště

IBHS sledovalo čtyři prvky domu: střechu nejvyšší americké třídy odolnosti proti ohni zvenčí, nehořlavý obklad stěn, okna s dvojsklem a uzavřené podhledy přesahů střechy. Dům, který měl všechny čtyři, unikl poškození s pravděpodobností 54 procent. Dům, u kterého majitel udělal jen jedno opatření, s pravděpodobností 36 procent. Ústav z toho vyvozuje, že domy v souvislé zástavbě ochrání jen soustava opatření, ne jedno z nich.

Ředitel výzkumu IBHS Murray Morrison to popsal větou: „Požár se nešíří v dokonalé linii, hledá slabá místa, jedno po druhém.“

Hořlavé věci těsně u domu

Druhé zjištění se týká pásu bezprostředně u stěn, kterému se v Kalifornii říká zóna nula. Když hořlavé materiály pokrývaly víc než 25 procent tohoto pásu, vzrostlo riziko poškození nebo zničení domu skoro na 90 procent. Jako palivo, které přeneslo oheň až ke zranitelným částem domu, ústav opakovaně zaznamenal rostliny, vířivky, zahradní nábytek a popelnice. Domy měly větší šanci zůstat nepoškozené tam, kde byly od sebe dál a kde mezi nimi bylo méně hořlavého materiálu, po kterém se oheň dostane od domu k domu.

Souběžná zpráva popisuje 17 pokusů ve zkušebním centru IBHS. Podle ní se při podmínkách, jaké nastávají při požáru zástavby, vznítí a shoří i dobře zavlažené rostliny.

Co to znamená v Česku

Požár, při kterém oheň přechází z domu na dům po celých čtvrtích, je v Česku vzácný. Přenos ohně mezi sousedními stavbami ale řeší i česká požární pravidla přes odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor kolem budovy.

Výsledek z Los Angeles se dá použít na řadové domy, chatové osady a domy u lesa. Dřevník u fasády, plastové nádoby na odpad pod přesahem střechy a hustý živý plot u stěny jsou palivo přímo u pláště domu. O materiálu střešní krytiny, obkladu a podhledu se u novostavby rozhoduje v projektu. Na hotovém domě se dá změnit hlavně to, co leží u stěn.

Mapy mají v roce 2026 dostat Allianz pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, ČSOB Pojišťovna, Generali Česká pojišťovna, Kooperativa, MAXIMA pojišťovna, Slavia pojišťovna a UNIQA. Přípravu vedla asociace přes pracovní skupiny pro rizikové inženýrství, pojištění firem, majetek občanů a likvidaci škod. Modelování povodní konzultovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, meteorologická a hydrologická data přidal Český hydrometeorologický ústav. Mapy a nástroje dodává soukromá firma s evropskou pobočkou v Praze.

Co se mění u řek

U říčních povodní se po revizi hydrologických dat ČHMÚ přepočítávají průtoky s určitou dobou opakování. Zpráva uvádí příklad: průtok, který byl dosud dvacetiletý, může nově vyjít jako desetiletý. Tím se mění návrhové průtoky i plocha rozlivu. Do modelu nově vstupují mosty. Státní mapa jejich kapacity pokrývá asi 130 obcí a asi 100 významných toků. Na zhruba 100 tocích se nově modeluje i rychlost proudění ve dvou rozměrech.

Přívalová voda poprvé naplno

Mapy přívalových povodní druhé generace počítají povrchový odtok a hloubku vody pro čtyři doby opakování. Vstupem je výškopis zeměměřického úřadu s přesností asi 20 cm, obrysy budov, mapy vsakovací schopnosti půd a mapy drsnosti povrchu podle využití území.

Výsledkem je stupnice čtyř tarifních zón TZ1 až TZ4 podle metodiky Výzkumného ústavu vodohospodářského, která kombinuje typ povodně, dobu opakování, hloubku vody a rychlost proudění. Nově zahrnuje i území ohrožená přívalovou vodou, odtokem z polí a vodou tekoucí uliční sítí, která dřív do zón z velké části nevstupovala. Přívalové povodně dřív měly menší váhu než říční, nová metoda je má posuzovat vyrovnaněji.

Kontrola na zářijových škodách

Mapy se ověřují na anonymizovaných datech o pojistných škodách z povodní v září 2024, která přes asociaci poskytlo několik pojišťoven. Zpráva připouští, že ověření může ukázat místa, kde bylo riziko podceněné, a tam může přijít přísnější zařazení. Kdy přesně pojišťovny nové zóny začnou používat a jak se změní pojistné, zpráva neuvádí. Výkonný ředitel asociace Jan Matoušek čeká, že rozhodování pojišťoven bude víc stát na datech.

Co to znamená v Česku

Dosavadní zóny stály hlavně na povodních z řek. Podle nové metodiky se do hodnocení dostane i dům pod svahem s polem, v terénní sníženině nebo na konci ulice, kterou při bouřce teče voda. Pro kupujícího to znamená zjistit povodňovou zónu domu u pojišťovny před podpisem kupní smlouvy. Pro stavebníka je to důvod řešit v projektu výšku podlahy přízemí nad terénem, spád terénu od domu a zpětnou klapku na kanalizační přípojce.

Wang Fuk Court je sídliště osmi věžových domů. V době požáru procházelo rekonstrukcí, domy obepínalo lešení s ochrannými sítěmi a na oknech byly desky z pěnového materiálu. Veřejná slyšení nezávislé komise začala 19. března 2026. Advokát komise Victor Dawes uvedl, že komise shromáždila přes milion dokumentů včetně interní komunikace, která nikdy nebyla zveřejněná.

Kde požár začal

Podle Lee Wing-man z oddělení forenzních věd vládní laboratoře, která vypovídala v červnu 2026, začal oheň na plošině před dvěma byty v domě Wang Cheong House. Nejpravděpodobnější příčinou byl podle ní žhnoucí zdroj, například zapálená cigareta, od kterého chytly kartonové krabice. Přímý důkaz nenašli, k závěru došli vyloučením. Žhářství vyloučily laboratorní testy, které v troskách nenašly zbytky hořlavých kapalin, závadu elektroinstalace laboratoř také odmítla. Na plošině leželo mnoho nedopalků a krabic. Kamerové záznamy podle komise ukazují dělníky kouřit ve světlíku, který sloužil jako sklad a místo pro přestávky.

Čím se oheň šířil

Vzorky sítí z lešení a plastových fólií ve zkouškách všechny neprošly národními normami na zpomalení hoření. Plachtovina i ochranné sítě v plameni chytaly a pěnové a plastové desky podle laboratoře nevykazovaly žádné známky samozhášení. Hořící kapky ze sítí podle svědkyně mohly zakládat nová ohniska. Okna schodišť byla při rekonstrukci vyjmutá, takže kouř a plameny rychle pronikly do únikových cest a obyvatele v nich uvěznily.

Co selhalo mimo materiál

Komise uvedla, že prakticky všechna požárně bezpečnostní zařízení selhala kvůli lidskému faktoru. Hydranty a hadice smějí být podle předpisů vypnuté na dva týdny, zhotovitelé ale opakovaně žádali o prodloužení a zařízení byla mimo provoz měsíce. Bytový úřad sítě na lešení před požárem kontroloval, podle předložených důkazů ale termíny kontrol oznamoval zhotovitelům předem. Stížnosti obyvatel na kouření dělníků podle komise nikdo nebral vážně.

Co to znamená v Česku

Rekonstrukce panelového domu v Česku má stejné prvky: lešení se sítí po celé výšce, izolační desky na fasádě a okna, která se mění. Pěnový polystyren na fasádě je až do nanesení výztužné vrstvy a omítky odkrytý. Z Hongkongu plynou tři věci, které se dají na stavbě ověřit: jestli zhotovitel doložil požární vlastnosti sítě na lešení, jestli schodiště a únikové cesty zůstávají uzavřené a průchodné a jestli na lešení a kolem něj platí zákaz kouření a nehromadí se tam kartony a odpad.

Co čísla počítají

Hasičská statistika sleduje požáry, u kterých zásah jednotek ovlivnila přítomnost fotovoltaické elektrárny. Elektrárna podle generálního ředitelství nemusela být příčinou vzniku požáru, ani nemusela být požárem zasažena. Přesné příčiny hasiči statisticky sledují od roku 2024.

Od 1. ledna 2024 do 30. června 2025 to bylo 82 požárů na domech určených k bydlení. Čtyři byly v době odpovědi stále v šetření, u 8 byla příčinou lidská nedbalost, u 67 technická závada a u 3 jiná příčina. Z technických závad souviselo 10 prokazatelně s bateriovým úložištěm. Požár spojený s elektromobilem nebo nabíjecí stanicí v bytovém domě nebo v jeho bezprostřední blízkosti hasiči za stejné období neevidují.

Růst a povodně

Mluvčí generálního ředitelství Lucie Pipiš uvedla v únoru 2025 počty požárů s fotovoltaikou za jednotlivé roky. V letech 2015 až 2021 to bylo asi 15 ročně, v roce 2022 29, v roce 2023 55 a v roce 2024 83. Tato čísla zahrnují všechny typy staveb, zatímco 82 požárů z odpovědi generálního ředitelství se týká jen domů určených k bydlení za 18 měsíců. Jde o dva zdroje s jiným vymezením. Z 83 požárů roku 2024 byla elektrárna v 59 případech přímou příčinou, v 17 příčinou nebyla, ale zásah zhoršila, a 7 bylo v šetření. Nejvíc zásahů se týkalo rodinných domů.

Mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová přičetla skok v roce 2024 hlavně zářijovým povodním. Řada systémů byla zaplavená nebo jinak poškozená a teprve potom začala hořet. Kterou část elektrárny voda poškodila, jestli střídač, baterii nebo kabeláž, hasiči neuvedli.

Proč je zásah složitý

Panely na hořící střeše vyrábějí proud, dokud na ně svítí slunce, i když hoří střecha pod nimi. Hasiči proto počítají s vysokým napětím, s pádem z výšky a s propadnutím střechou. Kromě vody a pěny používají práškové a sněhové hasicí přístroje a u některých zásahů zařízení, které prořízne stěnu, plášť budovy nebo střechu.

Co to znamená v Česku

Hasiči doporučují dvě věci: instalaci firmou s oprávněním a zkušenostmi se zapojením fotovoltaiky a pravidelné revize všech komponent revizním technikem. Po zaplavení domu patří střídač, baterie a rozvaděč fotovoltaiky do stejné kontroly jako ostatní elektroinstalace, protože podle moravskoslezských hasičů začala řada zaplavených systémů hořet až po povodni. Při převzetí novostavby nebo koupi domu s fotovoltaikou se dá ověřit, kde stojí baterie, kdo systém zapojil a jestli k němu existuje revizní zpráva.

Vyhláška z 9. ledna 2026, zveřejněná v úředním věstníku 31. ledna, nahrazuje mapu přiloženou k vyhlášce z července 2020. Veřejné připomínkování běželo od 20. listopadu do 22. prosince 2025 a návrh nezměnilo. Rodinných domů v zónách středního a silného ohrožení je 12,1 milionu, tedy 61,5 procenta všech rodinných domů. Podle mapy z roku 2020 jich bylo 10,3 milionu, tedy 52,5 procenta.

Nárůst je nerovnoměrný. V regionu Auvergne-Rhône-Alpes stoupl podíl plochy v ohrožených zónách z 33 na 49 procent, v Bourgogne-Franche-Comté z 58 na 74, v Grand Est ze 41 na 53 a v Centre-Val de Loire z 82 na 90 procent. Podle svazu řemeslných stavebních firem přešla například velká část středního departementu Vendée z nízkého do středního ohrožení.

Na čem mapa stojí

Nová mapa kombinuje náchylnost podloží s daty o škodách, konkrétně 446 000 škodních událostí z let 1989 až 2022, a s místními mapami ohrožení, které si vytvořily některé samosprávy. Podle svazu stavebních firem promítá vysokou škodovost posledních let a změnu klimatu. Jíl při suchu ztrácí vodu a zmenšuje objem, po zvlhnutí nasákne a nabobtná. Když se to pod domem děje nerovnoměrně, základy sedají různě a ve zdivu vznikají trhliny.

Povinnosti v ohrožených zónách

Ve středních a silných zónách platí povinnosti podle zákona ELAN z roku 2018. Prodávající stavebního pozemku musí mít předběžný geotechnický průzkum. Pro stavbu rodinného domu se zpracuje návrhový geotechnický průzkum a stavitel buď dodrží jeho doporučení, nebo použije zvláštní konstrukční opatření stanovená vyhláškou z roku 2020. Od roku 2022 se navíc při ohlášení dokončení stavby předává osvědčení, že stavba s rizikem jílů počítá.

Od října 2025 stát v 11 pilotních departementech zkouší příspěvek podle příjmu na posouzení zranitelnosti a preventivní práce u rodinných domů v zónách silného ohrožení, které majitelé sami obývají.

Co to znamená v Česku

O průzkumu podloží pod rodinným domem rozhoduje v Česku stavebník a projektant. U jílovitého podloží zjistí inženýrskogeologický průzkum, do jaké hloubky se jíl během roku smršťuje a bobtná, a z toho vychází hloubka založení. Vzrostlý strom u domu odebírá vodu ze stejné vrstvy, na které stojí základy. U staršího domu jsou trhliny, které se v suchých letech otevírají a ve vlhkých zavírají, signálem, že podloží pracuje. Jak takové trhliny vypadají na konkrétní stavbě, popisuje poradna Inspekce před koupí.

Energy House 2.0 je podle univerzity největší klimatická komora na světě. Zkoušeným domem byl eHome2, typický britský rodinný dům se třemi ložnicemi, s vysokou úrovní izolace a vzduchotěsným provedením. Součinitele prostupu tepla ani skladby konstrukcí zpráva neuvádí. Výzkum vede profesor Lubo Jankovic, partnery jsou stavební firma Barratt Redrow a výrobce stavebních materiálů Saint-Gobain.

Dvě zkoušky vlny veder

Simulovaná vlna veder měla přes den 32 °C a v noci 12 °C. Se zavřenými okny dům zadržel až 85 procent venkovního tepla, s otevřenými okny za stejných podmínek jen 40 procent. Ve druhé zkoušce držela komora venkovní teplotu nad 35 °C tři dny. Vzduch uvnitř domu se zavřenými okny dosáhl 31 °C.

Hlavní zjištění podle autorů je, že nebezpečné přehřátí může nastat i bez přímého slunečního záření, když má venkovní vzduch přes 32 °C. Zavřená okna v tu chvíli dům podle měření chránila víc než otevřená.

Co to říká o britském předpisu

Britský stavební předpis pro přehřívání novostaveb, část O, má dva požadavky. První omezuje nežádoucí solární zisky v létě, druhý žádá dostatečný způsob odvodu přebytečného tepla. Podle výzkumníků může být první požadavek při vlně veder se zataženou oblohou pro některé nové budovy těžko splnitelný. Druhý stojí na příčném větrání, které může přivádět teplejší venkovní vzduch a přehřívání zhoršit. Při dlouhodobých teplotách nad 32 °C by podle nich předpis neměl požadovaný účinek a autoři doporučují jeho revizi s ohledem na změnu klimatu.

Výzkumníci doporučují čtyři věci. V příručce pro uživatele domu radit, aby zavřeli okna, když vnitřní teplota překročí 22 °C. V přízemí osazovat okna se zabezpečeným větracím otvorem pro noční chlazení, který odradí zloděje. Zvýšit úroveň izolace a používat tepelná čerpadla, která umějí topit i chladit. Zpráva vyšla v září 2025 po nejteplejším britském létě v historii měření se čtyřmi vlnami veder.

Co to znamená v Česku

Zkouška se týká typu domu, který se staví i v Česku: dobře izolované a vzduchotěsné novostavby. Ve dnech, kdy je venku přes 32 °C, podle výsledku otevřené okno přes den dům nechladí. Větrat má smysl v noci, kdy je venku chladněji, a to předpokládá okna, která jde nechat pootevřená bez rizika vloupání, hlavně v přízemí. O vnějším stínění, které zachytí slunce před sklem, se rozhoduje v projektu. Jak stínění řídit, aby bylo stažené dřív, než se interiér ohřeje, popisuje poradna Dozoru Brno.

Třetí díl série vyšel v březnu 2025 a recenzoval ho Milan Vlček z Fakulty stavební VUT v Brně. Autor neuvádí vzorce ani číselné příklady, popisuje druhy zatížení a postup posouzení.

Pět zatížení

První zatížení vzniká pod domem. Nasáklá základová půda má nižší návrhovou únosnost a menší úhel vnitřního tření, základy mohou sedat nerovnoměrně a ve zdivu nad nimi vznikají trhliny. Druhé je vztlak, který působí na konstrukci zespodu. Třetí je hydrostatický tlak vodního sloupce o hloubce h na stěny.

Čtvrté je dynamický tlak proudící vody, který závisí na hloubce a rychlosti proudu. Na různé stěny téhož domu může být podle jejich orientace k proudu výrazně různý. Páté je náraz plovoucího předmětu, který voda nese rychlostí proudu. Netýká se každého domu. Působí jen na jednu nebo dvě vnější stěny kolmé nebo šikmé ke směru proudu, podle dispozice, terénu a okolní zástavby. Na vnitřní stěny a stěny rovnoběžné s proudem nepůsobí.

Nový dům a starý dům

Nový dům má podle autora stát nad hladinou povodně, kde to jde. Kde ne, navrhují se na tato zatížení hlavně vnější stěny pod hladinou. Hloubku vody určuje správce toku. Hloubka založení má počítat se změnami objemu zeminy při nabobtnání i vysychání. Únosnost se snižuje pro nasáklou zeminu a kontroluje se rozdílné sedání a naklonění. Autor dává přednost vetknutým nebo opřeným pilotám, plovoucí piloty považuje za méně vhodné, pokud se neprokáže jejich únosnost se sníženým plášťovým třením.

Stávající dům se posoudí na první čtyři zatížení, na náraz jen tam, kde připadá v úvahu. Když nevyhoví, jsou dvě cesty. První je snížit zatížení zábranami, hrázkami nebo sítěmi na plovoucí předměty. Druhá je zesílit konstrukci, například rozšířením a propojením základů, zlepšením zeminy nebo předpjatými ocelovými lany v úrovni základů a stropů. Cenu opatření autor doporučuje porovnat s očekávanou škodou.

Šachty, příčky, komíny

Šachty a jiné podzemní konstrukce mají mít horní hranu víka nejméně 300 mm nad hladinou povodně nebo vodotěsné víko, odstup nejméně 2 m od stěny domu a ověření proti vyplavání. Příčky, které něco nesou, se před odstraněním posoudí. Doporučuje se izolace proti tlakové vodě do výšky 300 mm nad hladinou povodně a po povodni se kontrolují komíny.

Co to znamená v Česku

Kdo kupuje dům v záplavovém území nebo opravuje zaplavený dům, má v textu seznam otázek pro statika. Jak hluboko a na čem je dům založen, kterým směrem voda kolem domu proudila a které stěny stály proti proudu, a jestli po povodni nevznikly trhliny nad základy. Vlhkost zdiva po opadnutí vody je samostatná otázka sanace. Jak vlhkost ve zdivu poznat a kolik stojí oprava, popisuje poradna Inspekce před koupí.

Bouřka z 28. srpna

Bouřka s nárazy větru a krupobitím zasáhla 28. srpna 2026 pás od Ženevského po Bodamské jezero. Pojišťovna Mobiliar ji označila za nejsilnější krupobití roku a uvedla kroupy velikosti tenisového míčku. Podle její první zprávy měla do poledne přes 1 000 hlášených škod na vozidlech a stovky hlášení zaplavených sklepů a poškozených zahrad. Rekordním rokem krupobití byl podle Mobiliar rok 2021, kdy jediná bouřka 28. června přinesla této pojišťovně 20 000 škod za 110 milionů franků.

Swiss Re odhaduje pojištěné škody na víc než 1,7 miliardy franků, z toho asi 800 milionů na vozidlech. Leopold Camara, který ve Swiss Re vede zajištění pro severní, střední a východní Evropu, uvedl, že stejná bouřka nad Curychem by pravděpodobně způsobila ještě mnohem větší škodu.

Žaluzie místo oken

Kantonální pojišťovny budov platí za škody od krupobití na budovách průměrně kolem 100 milionů franků ročně. Podstatnou část podle jejich letáku tvoří náhrady za lamelové žaluzie a jiné stínicí prvky. Okna a rámy pod nimi jsou podle stejného zdroje odolné: v krupobitní zkoušce vydrží běžné zasklení kroupy 3 cm a silnější sklo nepoškodí ani kroupy 5 cm.

Žaluzie mají proti zbytku pláště jednu výhodu. Když jsou vytažené, je škoda na nich téměř nulová. Pojišťovny proto spolu s meteorologickou službou švýcarské veřejnoprávní televize vyvinuly systém, který při akutním ohrožení krupobitím pošle signál do řízení budovy a žaluzie samy vyjedou nahoru. Po přechodu bouřky je druhý signál vrátí do původní polohy, pokud to řízení budovy umí. Signál je zdarma po celém Švýcarsku a míří hlavně na velké průmyslové, obchodní a kancelářské budovy.

Co to znamená v Česku

Venkovní žaluzie se v Česku montují hlavně jako ochrana proti letnímu přehřívání. Stažené jsou tedy právě v letních odpoledních, kdy přicházejí bouřky s kroupami. U motorových žaluzií se při volbě řízení rozhoduje, jestli je půjde vytáhnout automaticky, například podle výstrahy nebo čidla. Po montáži se to dodělává hůř. Pojistnou smlouvu na dům je dobré přečíst i v tom, jak kryje stínicí techniku a fasádu.

Hurikán a vzorek

Hurikán Sally přišel na pevninu v září 2020 u Gulf Shores v Alabamě jako hurikán druhé kategorie. Autoři oslovili pojišťovny, které kryjí škody větrem u domů jižně od dálnice I-10, a odpovědělo 86 z nich. Vzorek tvořilo 40 195 pojistek rodinných domů obývaných vlastníky. U 8 629 z nich byla hlášená škoda. Pojišťovny vyplatily zhruba 181,5 milionu dolarů a se spoluúčastmi majitelů dosáhla škoda zhruba 243,6 milionu dolarů.

Běžných domů bylo 25 093, domů postavených podle přísnějších doplňkových předpisů 7 685 a domů s označením FORTIFIED 7 417. Z nich 1 705 mělo stupeň Roof a 5 712 stupeň Gold. Stupeň Silver autoři vynechali, protože vzorek byl malý. Studie vyšla v květnu 2025.

Co program na domě žádá

Program FORTIFIED vede výzkumný ústav amerických pojišťoven IBHS. Stupeň Roof utěsňuje bednění střechy, pevně zajišťuje okraje střechy a používá šindele odolné proti nárazu. Stupeň Silver k tomu přidává zajištění komína a garážová vrata odolná proti nárazu a tlaku větru. Stupeň Gold spojuje oba a navíc žádá, aby celá konstrukce domu byla navzájem svázaná. Autoři studie uvádějí, že přidanou hodnotu má i samotný ověřovací postup programu.

Výsledky

Četnost škod klesla u všech sledovaných stupňů nejméně o 55 a nejvíc o 74 procent. Průměrná škoda byla nižší o 15 až 40 procent, škodní poměr o 51 až 72 procent a spoluúčasti, které majitelé zaplatili, o víc než 60 procent. Kdyby všechny domy v dráze hurikánu měly střechu podle stupně Roof, ušetřily by pojišťovny podle výpočtu 105,6 milionu dolarů, u stupně Gold 116,1 milionu.

Ze srovnání autoři vyřadili škody od padlých stromů, které tvořily 46 procent hlášení, protože proti nim program nechrání. Alabamský komisař pro pojišťovnictví Mark Fowler řekl, že systém překonal všechna očekávání.

Co to znamená v Česku

Hurikán jako bouře do Česka nepřichází, vichřice ale střechy strhávají i tady. Program z Alabamy pracuje s detaily, které se dají zkontrolovat jen před zakrytím: utěsnění spár bednění pod krytinou a zajištění okrajů střechy. Na české šikmé střeše jim odpovídá pojistná hydroizolace pod krytinou, kotvení krytiny a oplechování na okrajích a kotvení krovu ke zdivu. U starší střechy patří kotvení krovu a stav pojistné hydroizolace k věcem, které se mají prohlédnout před koupí domu.