Hurdisky

Cihla se neláme, ohlásí se prasklinou. Hurdiska se neohlásí. Je křehká jako talíř, a když povolí, povolí najednou.

Ve dvacátém století se z hurdisek postavily statisíce stropů, levně a rychle. Roky to fungovalo, dokud se v posledních letech neobjevila série zřícení, obvykle po přitížení stropu, nové příčce navrch, patře navíc nebo bazénu na terase.

Diagnostika je levnější než sanace, natož než demolice celého stropu a nová deska s kari sítí, kterou se dnes hurdisky nejčastěji nahrazují.

Podobný osud potkal eternit, materiál doby, který se dekády používal bez obav, než přišlo pochopení rizika. Rozdíl je, že u hurdisek riziko není chemické, je konstrukční, a projeví se najednou, ne postupně.