prořez

Deset metrů čtverečních dlažby na deset metrů čtverečních podlahy. Klasický nákup začínajícího stavebníka a někdy i profíka, co počítá od stolu a ne od pokládky.

Řez nikdy netrefí přesně na spáru. Krajní kus se odřízne, zbytek skončí v kontejneru nebo jako podklad pod pračku. Proto existuje rezerva, tedy procenta navíc, která nejsou marže obchodníka, ale fyzika řezání keramiky nalepené do malty.

U rovného kladení počítám s deseti procenty navíc. U diagonály nebo u koupelny plné výklenků a rohů klidně patnáct. Stejná logika platí u broušené cihly, jen s jinými čísly.

Šetřit na rezervě je falešná úspora. Dokoupit stejnou dávku o měsíc později skoro nikdy nejde, odstín se v nové šarži liší. Radši jeden karton navíc v garáži než zastavená koupelna a shánění barvy, která už se nevyrábí.