zádržné

Posledních deset procent dělá zázraky. Dokud zádržné visí ve vzduchu, řemeslník dorazí opravit prasklý roh obkladu i v sobotu. Vyplatíte ho předčasně a najednou má plný diář až do jara.

Zádržné se sjednává ve smlouvě o dílo jako procento z ceny díla, nejčastěji kolem desítky. Menší část se uvolní po odstranění vad z přejímky, zbytek počká na konec záruky. Firmy tomu říkají pozastávka a nemají ji rády. Investoři by ji naopak měli mít rádi vždycky.

Na kontrolních dnech vídám dvě krajnosti. Investor zádržné nesjedná, protože se bojí urazit dodavatele. Nebo ho sjedná a po předání v tichosti vyplatí celé najednou, aby měl klid. Technický dozor investora hlídá tenhle bod za vás a uvolňuje peníze podle skutečného stavu vad, ne podle sympatií.

Zádržné nikoho nezachrání před firmou, která zkrachuje. Dobrou firmu ale u dokončovacích detailů drží o pár týdnů déle, než by sama chtěla. Přesně k tomu ta desítka procent je.